Co je vlastně politikova práce?

Není potřeba změnit politika, je potřeba změnit jeho funkci a postavení. A hlavně jeho vnímání společnosti. Nesnesitelná lehkost porcování medvěda.

Když si pročítám blogy, diskuze apod. zjišťuji, že čím dál více lidí se cítí v našem státě nějak nespravedlivě.

DŮCHODCI PO LETECH PRÁCE S MÁLO PENĚZI

MAMINKY NA MATEŘSKÝCH ( cítí se špatně od státu podporovány ( nejen finančně) a celkově mírně odbočeny od běžného života)

DAŇOVÍ POPLATNÍCI VE CHVÍLI KDY OD STÁTU NĚCO POTŘEBUJÍ

ZEMĚDĚLCI

DOPRAVCI

Kam se podívám samé vzdychání.

Nedovedu si představit, že kdybych já odváděla svou práci a můj zaměstnavatel A MY JSME ZAMĚSTNAVATELI POLITIKŮ by si neustále jen takto stěžoval, co jsem zas zvoral, co jsem kde komu ukřivdil jak jsem to a to nastavil špatně... ne, nedokážu si představit, že bych ještě byla na svém místě.

Ale oni jsou. Vždycky si na ty svoje posty dřepnou, ať už jsou ( jak se tady rádo používá) modří, červení, úplně rudí nebo zelení či čunci a sedí a nechtějí odejít ať jsme nespokojení jakkoliv.

NESMÍME ZAPOMENOUT NA OBLÍBENOU DISCIPLÍNU... ZVOLILI MĚ POD HESLEM RODINNÉ HODNOTY A SOUDRŽNOST A BLABLA ( co mi to tak rádi), tak si teď trochu od morálky dáchnu a rozvedu najdu si hezčí... Často se mi taky vybavuje jak po prohraných volbách pan Paroubek podlehl vzpínání se svého ega a prohlási volby za zmatečné a že je nechá prošetřit. Tím vlastně řekl "drahý voliči pokud nejsem zvolen já, mám tě za vola" a šel dál šířit demokracii. Vždyť je tak průhledné jak ega pracují za ně. Co nám to o nich říká? Říká to, že je to jen člověk z masa a krve a má své potřeby, potřeby maskulinního sebevyjádření se a já mu křivdím neprávem? Bohužel, že je to nějak hodně pravidelně... Je to náhoda, nebo si toho už konečně máme všimnout!!!!

... náš dnešní člověk usadivší se v politice, je pro politiku nevyzbrojen dobrými volními a charakterovými vlastnostmi, zabředává v každém svém rezortu do kalkulací a tabulek a myslí si že tím se postará... Kdepak tohle je ta jednodušší práce a ještě se mu nevede, takže potom vznikají rozdíly... jako třeba z mého oboru... maminka se třemi dětmi co se stará dobře a maminka s jedním co ho zanedbává a co vráží peníze do cigaret a podobně. Přitom TYHLE SVÉ POSTOJE ( odlišné ve směřování prosociálním a asociálním, kladně a záporně) REALIZUJÍ SE STEJNOU FINANČNÍ ZÁKLADNOU. Má to tak být? Reforma sociálního sektoru je postavena tak ABY NESNAŽIVÍ NIC NEDOSTALI A SNAŽIVÍ JAKBYSMET NE. Zavřeni v Praze řeší problémy daleko od míst kde jsou, nás málo slyší a málo nás mají za zády.

Potom naštěstí přijdou další volby , trošku se zamrskají a sem tam i odejdou, ale příjdou zase další. Jó možná bez pihy a panděra a možná né topolní jak topolánci, ale budou to zase ti samí.
Vezmou si do ruky kalkulačky... JEŽIŠ ZASE SI VEZMOU KALKULAČKY... zase budou něco přerozdělovat, nějaké ty peníze....

VÍTE CO DĚLÁM KDYŽ SI CHCI ODPOČINOUT? PORCUJU MEDVĚDA
Našeho domácího medvěda, našeho domácího rozpočtu, tak jak se politici tváří, že celé dny dělají tu nejdůležitější práci ve státě a dělí ty finance rezortům, přemýšlí kolik bude asi potřeba na to a na to, vezmou si nějaké ty tabulky a statistiky a propočty a tu KALKULAČKU něco zreformují...

Jasně někdy je to i těžké a já mám pocit, že je to tak důležité! Moje kalkulačka už je hodně ochozená...pravidelně něco přepočítám, taky mám na to statističku, tabulečku, rozpočtíček, kontroluju účet ( minimálně v hlavě) ... vy to neděláte? Proč si myslíme, že přerozdělit finance ve státě je složitější než u nás doma? Proč si myslíme, že vést stát je složitější nežli vést rodinu? Každý druhý sociolog vám řekne, že společnost se chová podobně jako jedna bytost a tak i její složky. Takové vrstvy... člověk.. rodina... skupina... dav... stát... Všechny jednotky vykazují v celkovém důsledku podobné vlastnosti jako jednotlivec. ( to by politik věděl kdyby nebyl strojař :-) )

Takže si nemyslím, že vést stát je něco těžšího než dobře a kvalitně vést rodinu. A to je velký úkol. Jejich tam ale skoro tři sta ( a to nepočítám stínové vedoucí našeho státu, ty vlivné podnikatele, lobisty,poradce, úředníky, bráchy co hrají na bráchu apod...) na deset milionů lidí a za platy, že si denně mohou dát kvalitní relaxační masáž, jíst zdravé a kvalitní jídlo, dobít baterie ročně na krásné oddechové dovolené, tak by měli svou práci dělat dobře.

Za to PRIVILEGIUM, že vedou stát berou přeci peníze. Proč říkám privilegium? Protože ten kdo vládne vždy nastoluje valnou většinu věcí tak, že jemu vyhovují... Kdo z Vás to má? Kdo z Vás může přemýšlet nad tím, jak se postaví výběr daní, sociální reforma, dopravní omezení... My všichni jsme tím už jen ovlivňováni. Takže výhody jejich postu nejsou jen ty zcela viditelné na jejich platu. A taky jsou populární a mohou ( a taky to tak dělají) se posléze uplatnit v jiných viditelných oborech. Není to dosti velká motivace být dobrým politikem a celkově prospěšným člověkem?

No zase jsem se zasekala na těch financích... tak jako oni... Jako by vše končilo a začínalo financema, majetkem, hmotnou realitou, pozemníma stavbama...

Ač mám ty svoje tabulečky a rozpočtíčky, ve chvíli kdy bych operovala jen nimi by mě hnali svinským krokemi i jako velitele rodiny. Vidím to sama doma, že v otázce financí, je vždy si na co stěžovat, vždy by jich mohlo být víc, vždy by bylo lepší je vložit někam jinam... Pokud postavím hodnoty své rodiny na základech finančních, na principech ekonomiky tak jak to dělají politici, tak se spokojenosti nikdy nedočkám. Teď mě napadá, že on položil základy dnešní tržní ekonomice John Nash a ten byl schizofrenik ...no někdy o tom budu přemýšlet...

Jée to bych nepochodila, kdybych se o svou rodinu starala tak že bych na vše koukala jen materiálně. Víte co po mě chce moje rodina? Abych naslouchala, abych ji respektovala, abych se dívala po potřebách svých dětí, abych seděla a jen tak je držela za ruku, abych vysvětlovala co a jak to na světě je, abych jim upravovala prostor ve kterém žijou aby byl příjemný, abych je chránila, abych se starala o jejich zdraví ( ne tady máš 30korun zajdi si k lékaři) aktivně, abych byla přítomna v místě problémů, abych ji uměla uklidnit a neuváděli se její členové v neurózu...

Tato nevyváženost zájmů dnešní celkové české politiky vede k mnoha disharmoniím. Kdy v oblastech jež překládají ze strany na stranu obyčejní lidé žijí pod velkou kontrolou a máme k tomu uzpůsobeny velké mechanismy ( bankovnictví, byrokracii, soudnictví... ). V jiných oblastech ( pro příklad duševní zdraví, výživa, výchova...) odbornící volají po větší edukaci společnosti a nutnosti seznámení se s problémy, ale politický systém se k těmto stránkám vyjadřuje jen sporadicky a ponechává je alibisticky na naší " svobodné vůli".

Archetyp někoho do se stará o věci veřejné a o chod společnosti má být někdo s tužkou, papírem, kalkulačkou a sborníkem zákonů a soudy pro trestání provinilců?
Proč to nemůže být vlídný poslouchající člověk daného regionu, znalý okolí, psychologie, lidských potřeb, lidské spirituality, společenských prognóz a člověk kreativní...

Že si nedokážete takového politika představit? A co je to politik? Že takový politik nemá být? Má být chladný, drsný, nadřazený, bohabojný, ekonom, politolog... Jaký?
Já se v politice moc nevyznám vidím jen to co obyč. člověk a svým slepičně pedagogicko-psychologickým mozečkem, ale vidím jedno... že to nějak nefunguje...


Přizpůsobujeme naše zákony a normy těm co chtějí něco podvádět a něčeho zneužívat místo toho aby se podporovaly klady. To je vidět na co sami politici myslí. Myslím, že lidé ovlivňující chod našeho státu, ať už třímající otěže v podobě velkých financí či moci námi svěřené, by se měli vyměnit ne kus za kus, ale hlavně z hlediska zcela jiného charakterového a hodnotového založení.
Nedivte se, že v takové společnosti valná většina lidí ctí heslo " Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán". Mě by zajímalo jak to chtějí politici udělat aby odstranili tyto nespravedlnosti. To to máme vymýšlet my? My za to těch x desítek tisíc měsíčně neberem. Měli by přestat uskutečňovat své narcistní tužby a pracovat.

Pokud se někoho z politické scény teď křivě dotýkám a on je jiný a má jiné lepší cíle, prolidské cíle... tak se Vám omlouvám... ale jste málo vidět a málo slyšet. Dělejte s tím něco.