O prádelním hrnci

... pohajda ...

Na vsi i v naší moderní době najdeme ještě spoustu starých vymožeností. Třeba ve Starém Pradelově měli starou prádelnu se starou pradlenou a všemi těmi pracími vehykly jako je valcha, prádelní hrnec a pořádná kostka mýdla. Nedá se říci, že by prádelní hrnec s pradlenou vyrostl, byl pořád stejně velikánský s velikýma ušima. Odjakživa. A odjakživa v něm pradlena právala všemožné velké bílé prádlo a tak s ní strávil spoustu času. Plotna ho rozpalovala každý den do běla, pradlena zpívala a hrnec rozbublával tu mýdlovou vodu tak, až to znělo, že snad zpívají unisono spolu. Z hrnce to hučelo: " Máchám, máchám prádlo nezdržuj mě Mádlo... ". 

Když už byla pradlena moc stará, tak její nástupkyně, ta mladá, ta už zpěvu tolik nedala. Za to rádio znělo prádelnou celé dny. Tak si prádelňák začal vysnívat jak rád by zpívával jako ten Pavaroty pro lidi, árie a preludia až by se mu uši chvěly vysokým “á”. Valcha s mýdlem se tomu nápadu pochichtávaly vždycky když si před velkým praním odkašlával a rozbroukával se. Můžeme pomlouvat mladou pradlenu, že třeba nebyla tak pečlivá jako ta stará, že z práce neměla takovou radost a že už chystala uzavření prádelny, ale za to měla hlavu plnou nápadů a jeden z nich do vesnice přivedl i pokus o rekord uvařit největší porci špaget se sýrem v republice. Napadlo ji to tak u praní, těsně před odchodem na oběd, při pohledu na velikost prádelňáku.

 Tak se ve slavný den sjeli na náměstíčko Starého Pradelova místní novináři, okolo si lidé postavili různé stánečky s občerstvením a suvenýry a doprostřed toho všeho postavili hrnec. Slanou vodu s kapkou olivového oleje, jej, to ještě nikdy nevařil! Voda v něm už nadskakovala velikýma bublinama a jak do něj dali desítky a desítky balíčků špaget už to z hrnce znělo samo. " Figaro, Figaro... Santa Lucia... Vincerooo..." rozezníval se jednou italskou árií za druhou. Rekord padl! Obrovskou porci špaget se sýrem spořádaly děti ze školy, novináři si vyfotili hrnec se slečnou pradlenkou a prádelňák už u vaření špaget a zpěvu zůstal. Pradlenka, moderní podnikavka, si ve vsi založila italskou hospůdku a v ní a něm- v tom prádelním hrnci, vařila. Brzy do ní začali jezdit lidé i z daleka na vynikající italská jídla. A hudební doprovod k tomu měli úplně zadarmo.